Říká se, že osobnost dotváří detaily. Já s tím víceméně souhlasím, ono se to totiž jen dost těžko vyvrací... Někdo má těch detailů tolik, že zbaví-li se jich, nepoznala by ho ani nejbližší spřízněná duše, někdo jimi naopak šetří, takže jen skutečnost, že nenosí žíněný pytel, ho odlišuje od poustevníka. (Mám ovšem za to, že i poustevník má určité specifické maličkosti, které ho odlišují od jiného podobně zaměřeného člověka v jeskyni o několik kilometrů dál). Co se těchto věcí týká, nejsem výjimkou, takže tady je několik věcí, které dělají Market tou správnou a jedinou, originální Market...
Přívěsky
Tak tenhle je můj nejoblíbenější a nosím ho téměř neustále... Šňůrka je kožená pletená a pochází z Varšavy, korálek v sobě schovává spoustu emocí... připomínka jedné velmi náročné psychohry.
Tak tenhle je můj nejoblíbenější a nosím ho téměř neustále... Šňůrka je kožená pletená a pochází z Varšavy, korálek v sobě schovává spoustu emocí... připomínka jedné velmi náročné psychohry.

Meč pochází z Havířova, je to dárek, a nosím ho taky prakticky pořád... Má jen jednu drobnou vadu, a to nepraktické zapínání, takže jsem ho několikrát už málem ztratila. Dřív nebo později s tím musím něco udělat.

Tenhle kámen je prý v souladu s mým znamením (jsem váhavá Váha), a zaujal mě krásnou kresbou, která je bohužel lépe vidět na vnitřní straně. Pochází z báňského muzea v Banské Štiavnici. Nosím ho jenom občas, protože je dost masivní.

Stříbrný křížek k osmnáctinám, z Itálie. Jediný šperk, který vezmu na krk, a to výlučně k slavnostním příležitostem, jako je ples nebo maturita. Jemňoučká práce, Italové umí.

Tenhle přívěsek je v mých rukou teprve tři dny, ale dere se na čelní místa v oblíbenosti. Našla jsem ho ve Sluneční zátoce, a protože se majitel nepřihlásil, ráda jsem si ho přivlastnila.. doufám, že se bude u mě mít lépe a že nemá vlastnosti Jednoho prstenu, tj. že neopouští své pány samovolně.

Ostatní doplňky
Náramky, z nichž většina připutovala ze Slovenska, z kamarádčiných šikovných rukou. Teď mám zrovna beznáramkové období, ale jinak je mám moc ráda, škoda jen, že začínají trochu vetšet, inu věk se na nich podepisuje.

Můj naprosto nejoblíbenější pásek, úlovek ze second handu, kterého bych se nevzdala za nic. Úchvatná přezka mě okouzlila jako máloco jiného. Jedinou chybkou je jeho šířka, takže na většinu oblečení se musí nosit mimo poutka.

Mé pohádkové brýle. Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli zvolit decentnější a s užšími obroučkami, ale nakonec zvítězila tahle šílenost a nemůžu si ji vynachválit... Vzhledem k tomu, že to je dost často to jediné barevné, co se na mně v záplavě černi vyskytuje, velmi výhodná koupě.

Srdeční záležitosti
Solná lampa, dárek k Vánocům, společník na nostalgické večery, v ideální kombinaci s vonnou svíčkou uvnitř a vonnou tyčinkou vedle... Výborný pomocník ke kazení zraku.

Lustr původem z jednoho brněnského bytu, který jsem uchvátila do svého držení poté, co kamarád prohlásil, že se mu vůbec nelíbí... zdědil ho po švice. Velké a kulaté vosí hnízdo, co víc si člověk může přát?

Sbírka básní Slova od Jacquese Préverta, taktéž dárek k Vánocům. Ten vůbec nejlepší, co jsem mohla dostat... Prévertovi jsem už dělala reklamu, viz. rubriku To musíte vidět, slyšet, číst...

Modrý obraz, dárek od mamčiny bývalé kolegyně z práce, která zná mou úchylku na modrou barvu. Přesně to, co mi chybělo, když bylo dokončeno přebudovávání mého pokoje. Děkuju, Pavlo!

Nakonec můj starý, už trochu otřískaný, ale stále funkční a spolehlivý Sony Ericsson T105 - ač chlap, tak věrný, vzhledem ke způsobu, s jakým s ním občas zacházím, až podivuhodně.
